Památky a historické budovy Chocně
Choceňský zámek
Zámek se nachází v centru města na levém břehu Tiché Orlice. Byl postaven jako renesanční objekt v roce 1562, snad na místě starší tvrze, Zikmundem ze Šelmberka na Kosti a Mrači, jako jednopatrová budova. Roku 1574 byla zahájena přestavba zámku, kterou dokončil v letech 1587-1599 Hertvík Zejdlic ze Šenfeldu jako čtyřkřídlou stavbu s obdélníkovým nádvořím, pravděpodobně bez arkád. Tuto dispozici si stavba zachovala do dnešních dnů. V roce 1610 se zámek popisuje jako „pohodlné a veselé stavení od kamene dobře vystavěné“. V 17. století se majitelé zámku a panství často střídali. V roce 1709 panství a zámek od Antonína Trautmannsdorfa koupil rod Kinských. Tehdy byly na zámku opraveny škody utrpěné během třicetileté války a po požáru v roce 1829 dostal zámek nové klasicistní fasády, jejichž podoba mu vydržela dodnes. V letech 1849 -1850 bylo podle plánů B. Stacha, přestavěno východní křídlo zámku, kde byla vybudována pseudogotická zámecká kaple Nanebevzetí Panny Marie tvořící zároveň vstupní prostor do zámku. V současné době je zámek po rekonstrukci a je v majetku města. Sídlí v něm Orlické muzeum a Základní umělecká škola. Naproti zámku stojí někdejší centrum knížecích hospodářských úřadů a bývalý pivovar z poloviny 19. století.
Kostel sv. Františka Serafínského
Na místě dnešního barokního kostela stála původně gotická svatyně. První zpráva o založení kostela pochází z roku 1602. V této době šlo o kostelík dřevěný, filiální, patřící k farnímu kostelu v Běstovicích. V roce 1659 kostel vyhořel a k dalším požárům došlo v následujících letech ještě čtyřikrát. Teprve když roku 1725 zůstala po požáru z kostelíka jen kamenná zvonice, bylo rozhodnuto o stavbě kostela zděného. Ten byl v letech 1729-1833 vystavěn za vydatné pomoci hraběte Kinského. Kostel je jednolodní s výraznou příčnou lodí, doplněnou kupolí. Z převážně rokokového zařízení vyniká oltářní obraz, který představuje stigmata sv. Františka. Obraz je připisován Petru Brandlovi. (Původně uváděný obraz Sv. Salvátora a čtyř andělů, byl doplňujícím obrazem nad svatostánkem. Byl snesen okolo roku 1950 při zpevňování hlavního oltáře a o jeho dalším osudu není nic známo). Kostel je z obou stran chráněn sochami, sv. Jana Nepomuckého a sv.Václava. Socha sv. Jana Nepomuckého byla původně umístěna na rohu ulice Jungmannovy a Husovy (odtud název „U Jána“). Socha sv. Václava v děkanské zahradě byla slavnostně posvěcena 9. června 1930.
Zvonice, špitál, fara
Při kostele stojí třípodlažní barokní zvonice s bání z let 1702-1703 od M. Rossiho s českým nápisem z roku 1736. Spolu se špitálem z roku 1750 a barokním děkanstvím tvoří malebný celek. Ve špitále dnes sídlí Klub seniorů. Fara patřila k děkanství kosteleckému a byla obsazena čtyřmi duchovními, i když na krátký čas v posledním desetiletí 14. století byl farní úřad přenesen do Běstovic.
Radnice - náměstí
Budova radnice se nachází na Tyršově náměstí na místě původní dřevěné rychty, která několikrát vyhořela. V místě dnešní budovy se začalo stavět r. 1564 za vlády Zikmunda ze Šelmberka, pána na Kosti a Mrači. Radnice pak byla přestavěna a do dnešní novorenesanční podoby dostavěna r. 1880. Domky na náměstí bývaly dřevěné se starodávným podloubím, později kamenné s průčelím. Většinu zničily požáry, proto se původní domy nedochovaly.
Mariánský sloup na náměstí
Kvalitně zpracovaný, pozdně barokní mariánský sloup z roku 1760, nahradil dřívější sešlou dřevenou sochu sv. Floriana. Sloup byl postaven na náklady obce za 772 zlatých, 17 krejcarů a 8 denárů. Restaurován byl v roce 1829. Generálně opraven a přeměněn v roce 1905 sochařem Josefem Reilem (staré sochy byly vyměněny za nové – místo sv. Agáty zde byla umístěna sv. Ludmila, podstavec byl zbaven obrázku sv. Salvátora a opatřen novým reliéfem sv. Rodiny). Kolem něho byly postaveny nové sloupky spojené řetězy a vysázeno šest mladých lip.
Stará škola
Nejstarší zpráva o škole v Chocni pochází již z r. 1509, neboť už tohoto roku je v zemských deskách zapsána zmínka o škole v Chocni. Tehdy Jan Mladší ze Žampachu postoupil Vilémovi z Pernštejna na úplatu svého dluhu, mimo jiné i louku, „ježto dána ke škole tu v Chocni“. Častým nezvaným a obávaným hostem našeho městečka byly stále se opakující požáry. A tak již v roce 1659 lehla popelem škola spolu s kostelem i zvonicí. Přestože obyvatelé byli velmi chudí, vystavěli školu znovu, aby v roce 1725 při velkém požáru opět shořela a s ní kostel, fara a 30 domů. Na její obnovu již městečko peníze nesehnalo a muselo se vyučovat v pronajatých místnostech. V roce 1750 byl znovu vystavěn špitál (u zvonice) a v jeho prvních poschodích byla umístěna škola a učitelův byt. Ve špitále se vyučovalo až do roku 1867. Stavbu současné budovy školy zahájili na jaře 1896 stavitelé Karel Havlíček a Josef Kosina, a do konce prázdnin roku 1897 byla její východní část dokončena.
Na škole jsou 2 pamětní desky, první patří památce padlých legionářů místních rodáků 1914–1918, druhá padlým z choceňska v bojích za svobodnou vlast 1939–45.
Obchodní akademie
Budova byla vystavěna v roce 1933 a přístavba dokončena v roce 1939. Funkcionalistické pojetí je dílem choceňského architekta Čeňka Mužíka.
Hřbitovní kaple sv. Anny
Kaple sv. Anny na hřbitově byla postavena rodinou Püchlovou v roce 1855, uvnitř je jejich rodinná hrobka a oltářní obraz sv. Anny od malíře Jana Umlaufa z Kyšperku (Letohradu). V roce 1881 byl rozšířen hřbitov až k nové silnici, vedoucí k Hemžím, takže poté se kaple sv. Anny ocitla v jeho středu.
Kostel církve českobratrské evangelické
Stavba z roku 1869, započata stavitelem Havlíčkem. Dne 8. prosince 1869 byl kostel slavnostně otevřen. Ve stejném roce se začal používat i místní evangelický hřbitov (v letech 1782-1869 se pohřbívalo na evangelickém hřbitově v Nasavrkách, založeném po tolerančním patentu). V původní podobě se dochoval dodnes.